Fundamental Rights in Czechoslovakia between 1920 and 1938: Their Doctrinal Theorizing and Judicial Application

Michal Šejvl

Fundamental Rights in Czechoslovakia between 1920 and 1938: Their Doctrinal Theorizing and Judicial Application

Data publikacji: 29.09.2022

Krakowskie Studia z Historii Państwa i Prawa, Tom 15 (2022), Tom 15, Zeszyt 3, s. 413 - 432

https://doi.org/10.4467/20844131KS.22.028.16176

Autorzy

Pobierz pełny tekst

PDF

drukuj

Tytuły

Fundamental Rights in Czechoslovakia between 1920 and 1938: Their Doctrinal Theorizing and Judicial Application

Abstrakt

The article presents an overview of the problem of fundamental rights during the First Czechoslovak Republic and focuses especially on the role played by the fundamental rights catalogue of the 1920 Czechoslovak Constitutional Charter. Section 2 presents the 1920 catalogue itself, methods of specification and of limitations of rights (usually by particular laws) and postulates continuity with pre-1918 Austrian and Hungarian law. Section 3 is dedicated to opinions of Czechoslovak legal doctrine (mainly Czech authors) on the role of the 1920 catalogue. Section 4 examines the case-law of the Supreme Administrative Court protecting fundamental rights and tries to show that some fundamental rights were applied directly by this Court and that direct application sometimes leads also to a limited form of constitutional review of pre-1918 law.

Słowa kluczowe

First Czechoslovak Republic, Czechoslovak Constitutional Charter of 1920, Czechoslovak Supreme Administrative Court, direct application of fundamental rights, theoretical critique of fundamental rights, Jiří Pražák, Jiří Hoetzel, František Weyr, Jaroslav Krejčí

Czechoslovak Supreme Administrative Court, direct application of fundamental rights, theoretical critique of fundamental rights, Jiří Pražák, Jiří Hoetzel, František Weyr, Jaroslav Krejčí, First Czechoslovak Republic, Czechoslovak Constitutional Charter of 1920

Bibliografia

Pobierz bibliografię

Legal sources

1508/1875 B. M. eln. számúkörrendelet, az egyletek tárgyában.

1895. évi XLIII. törvénycikk a vallás szabad gyakorlásáról.

1912. évi LXIII. Törvénycikk a háborúesetére szólókivételes intézkedésekről.

1914. évi XIV. törvénycikk a sajtóról.

4249/1905 V. M. a vallás- és közoktatásügyi m. kir. minister 1905 évi 4249. eln. számúrendelete valamennyi törvény hatósághoz, kízárólag orthodox hitközségekben fölmerlülöviszályos kérdéseknek az autonom válatasztott biróság elétartozásáról.

Gesetz betreffend die Errichtung eines Verwaltungsgerichtshofes (No. 36/1876 RGBl.).

Gesetz betreffend die gesetzliche Anerkennung von Religionsgesellschaften (No. 68/1874 RGBl.).

Gesetz in Betreff der Regelung der polizeilichen Abschaffung und des Schubwesens (No. 88/1871 RGBl.).

Gesetz über das Strafverfahren in Presssachen (No. 6/1863 RGBl.).

Gesetz über das Vereinsrecht (No. 134/1867 RGBl.).

Gesetz über das Versammlungsrecht (No. 135/1867 RGBl.).

Gesetz zum Schutze der persönlichen Freiheit (No. 87/1862 RGBl.).

Gesetz zum Schutze des Hausrechts (No. 88/1862 RGBl.).

Gesetz, wodurch Bestimmungen zur Regelung der äußeren Rechtsverhältnisse der katholischen Kirche erlassen werden (No. 50/1874 RGBl.).

Gesetz, wodurch, unter Aufhebung der §§. 479, 480 und 481 des allgemeinen Strafgesetzes, in Betreff der Verabredungen von Arbeitgebern oder Arbeitnehmern zur Erzwingung von Arbeitsbedingungen, und von Gewerbsleuten zur Erhöhung des Preises einer Waare zum Nachtheile des Publicums, besondere Bestimmungen erlassen werden (No. 43/1870 RGBl.).

Gesetz, womit auf Grund des Art. 20 des Staatsgrundgesetzes R.G.Bl. No. 142, die Befugnisse der verantwortlichen Regierungsgewalt zur Verfügung zeitweiliger und örtlicher Ausnahmen von den bestehenden Gesetzen bestimmt werden (No. 66/1869 RGBl.).

Gesetz, womit ergänzende Bestimmungen zum §. 36 des Gesetzes vom 7. Mai 1874 (R.G.Bl. No. 50), betreffend die Bedeckung der Bedürfnisse katholischer Pfarrgemeinden, erlassen werden (No. 7/1895 RGBl.).

Gesetz, womit polizeistrafrechtliche Bestimmungen wider Arbeitsscheue und Landstreicher erlassen werden (No. 108/1873 RGBl.).

Kaiserliche Verordnung, wodurch eine Vorschrift für die Vollstreckung der Verfügungen und Erkenntnisse des landesfürstlichen politischen und polizeilichen Behörden erlassen wird (No. (96/1854 RGBl.) (Prügelpatent).

Kaiserliches Patent über die durch die constitutionelle Staatsform gewährleisteten politischen Grundrechte (No. 151/1849 RGBl.) (Grundrechtspatent).

Kaiserliches Patent, wodurch neue gesetzliche Bestimmungen über Vereine (Vereinsgesetz) angeordnet werden (No. 253/1852 RGBl.).

Nařízenívlády republiky Československé, jímžse provádízákon čís. 71 Sb. z. a n., o vystěhovalectví (No. 170/1922 Sb.).

Nařízenívlády republiky Československé, jímžzavádíse odchylky od platných zákonů (No. 296/1919 Sb.).

Nařízenívlády republiky Československé, jímžzrušuje se suspense čl. 8, 9, 12 a 13 státního základního zákona ze dne 21. prosince 1867, č. 142 ř. z., o všeobecných právech státních občanů vyslovenánařízením vlády republiky Československéze dne 6. června 1919 (No. 296 Sb. Z. A n., No. 489/1919 Sb.).

Smlouva mezi čelnými mocnostmi spojenými i sdruženými a Československem, podepsaná v Saint-Germain-en-Laye dne 10, září1919 (No. 508/1921 Sb.).

Staatsgrundgesetz über die allgemeinen Rechte der Staatsbürger für die im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder (No. 142/1867 RGBl.).

Ústavnízákon o ochraněsvobody osobní, domovnía tajemstvílistovního (podle §§107, 112 a 116 ústavnílistiny) (No. 293/1920 Sb.).

Verordnung des Gesamtministeriums, womit Ausnahmen von den bestehenden Gesetzen verfügt werden (No. 158/1914 RGBl.).

Zákon na ochranu republiky (No. 50/1923 Sb.).

Zákon o kartelech a soukromých monopolech (kartelovýzákon) (No. 141/1933 Sb.).

Zákon o mimořádných opatřeních (No. 300/1920 Sb.).

Zákon o nejvyšším správním souděa o řešeníkompetenčních konfliktů(No. 3/1918 Sb.).

Zákon o nejvyšším správním soudě(No. 164/1937 Sb.).

Zákon o převzetía náhraděza zabranýmajetek pozemkový(zákon náhradový) (No. 329/1920 Sb.).

Zákon o prozatímníústavě(No. 37/1918 Sb.).

Zákon o ústavním soudě(No. 162/1920 Sb.).

Zákon o vystěhovalectví(No. 71/1922 Sb.).

Zákon o vzájemných poměrech náboženských vyznání(No. 96/1925 Sb.).

Zákon o zabránívelkého majetku pozemkového (No. 215/1919 Sb.).

Zákon o zřízenísamostatného státu československého (No. 11/1918 Sb.).

Zákon proti útisku a na ochranu svobody ve shromážděních (No. 309/1921 Sb.).

Zákon, jímžse měnía doplňujízákony o školách obecných a občanských (No. 226/1922 Sb.).

Zákon, jímžzrušujíse šlechtictví, řády a tituly (No. 61/1918 Sb.).

Zákon, kterým se uvozuje ústavnílistina Československérepubliky (No. 121/1920 Sb.).

Studies

Adler, Franz. Grundriss des tschechoslowakischen Verfassungsrechtes. Reichenberg: Gebrüder Stiepel, 1930.

Baxa, Bohumil. “Deset let ústavy republiky Československé”. Moderní stát 3 (1930): 33–43.

Baxa, Bohumil. “Ústavnílistina ČSR a vliv cizích ústav”. Sborník věd právních a státních 21 (1921): 1–40.

Bianchi, Leonard. “Bürgerliche Freiheitsrechte in Ungarn im Zeitalter des Dualismus”. Studia Iuridica Auctoritate Universitatis Pecs 48 (1966): 19–26.

Brauneder, Wilhelm. Die historische Entwicklung der modernen Grundrechte in Österreich. Wien: Verlag für Geschichte und Politik, 1987.

Cerman, Ivo. “Všeobecnápráva státních občanův prosincovéústavě”. Právník 156 (2017): 1097–108.

Čakrt, Kazimír. “Základnípráva”. In Slovník národohospodářský, sociální a politický. III. díl., ed. Emanuel Chalupný, 671. Praha: Janáček, 1933.

Dusil, Václav. Československé právo spolkové. Praha: Aventinum, 1924.

Hácha, Emil. “Poznámky k novému zákonu o nejvyšším správním soudě”. Právní prakse 2 (1937): 1–7.

Hoetzel, Jiří. “Československo. Ústava. Práva a svobody, jakoži povinnosti občanské”. In Slovník národohospodářský, sociální a politický. I. díl., ed. Emanuel Chalupný, 483–4. Praha: Janáček, 1929.

Hoetzel, Jiří. “Nejnovějšíčesképísemnictvíveřejnoprávní”. Parlament 1 (1921–1922): 365–8.

Hoetzel, Jiří. “Poznámky k ústavnílistiněrepubliky Československé”. Věstník ministerstva vnitra republiky Československé 2 (1920): 129–35.

Hoetzel, Jiří. “Ústavnílistina Československérepubliky”. Sborník věd právních a státních 20 (1920): 1–25.

Horáček ml., Cyril. “Právnívýznam základních práv občanských (Předneseno dne 16. dubna 1925 v PrávnickéJednotě)”. Sborník věd právních a státních 25 (1925): 148–58.

Joachim, Václav. Naše ústava. Praha: Vesmír, 1921.

Klavík, Jiří. “Občanskápráva a svobody (1918–1938)”. In Encyklopedie českých právních dějin, IV. svazek N–O, ed. Karel Schelle, Jaromír Tauchen, 437–50. Plzeň: Aleš Čeněk, 2016.

Krejčí, Jaroslav. “Positivně-právnípředpoklady demokratického státního zřízení”. Moderní stat 10 (1937): 129–39.

Krejčí, Jaroslav. Principy soudcovského zkoumání zákonů v právu československém. Praha: Moderní stát, 1932.

Krejčí, Jaroslav. Základní práva občanská a rovnost před zákonem. Praha: Modernístát, 1929.

Krejčí, Jaroslav. Zásada právnosti státních funkcí a zásada zákonnosti správy. Praha: Moderní stát, 1931.

Kuklík, Jan. Příběh československé ústavy 1920 I. Příprava a přijetí ústavnílistiny. Praha: Karolinum, 2020.

Laband, Paul. Das Staatsrecht des Deutschen Reiches, 3rd edition. Freiburg: Akademische Verlagsbuchhandlung von J.C.B. Mohr, 1895.

Langášek, Tomáš. Ústavní soud Československé republiky a jeho osudy v letech 1920–1948. Plzeň: AlešČeněk, 2011.

Laštovka, Karel. “Ústava o poměru náboženských společnostíke státu”. Právny obzor 5 (1922): 226–33.

Neschwara, Christian. “Eduard Sturm, Rechtsanwalt aus Brünn, ʻSchöpferʼ der österreichischen Grundrechte?”. Journal on European History of Law 5 (2014): 18–25.

Olechowski, Thomas. Die Einführung der Verwaltungsgerichtsbarkeit in Österreich. Wien: Manz, 1999.

Osterkamp, Jana. Verfassungsgerichtsbarkeit in der Tschechoslowakei (1920–1939). Frankfurt am Main: Vittorio Klostermann, 2009.

Peška, Zdeněk. Československá ústava a zákony s ní souvislé. I. díl. Praha: Československýkompas, 1935.

Péter, László. Hungary’s Long Nineteenth Century. Constitutional and Democratic Traditions in a European Perspectives. Collected Studies. Leiden–Boston: Brill, 2012.

Petráš, René. Menšiny v meziválečném Československu. Praha: Karolinum, 2009.

Pražák, Jiří. Rakouské právo veřejné. Díl první: Právo ústavní. Čásť třetí: Ústava říšská. Praha: Jednota právnickáv Praze, 1898.

Říha, Jan. “Organisace státu a státnímoci v republice Československé”. In Politika. Co má věděti o Československé republice každý občan. Díl II a III., ed. Zdeněk Tobolka, 267–305. Praha: Československýkompas, 1925.

Sedláček, Jaromír. “Ústavnílistina a občanskýzákoník”. In Naše právo. Sborník k šedesátému výročí založení spolku československých právníků „Všehrd”, ed. František Čáda, 88–94. Praha: Všehrd, 1928.

Schweitzer, Gábor. “Die Freiheitsrechte”. In Die Entwicklung der Verfassung und des Rechts in Ungarn, ed. Gábor Máthé, 669–96. Budapest: Dialóg Campus, 2017.

Starzewski, Maciej. Konstytucja Republiki Czechosłowackiej. Kraków: Krakowska Spółka Wydawnicza, 1926.

Šejvl, Michal. “Základní práva očima československé meziválečné právní vědy”. Právník 157 (2018): 977–10033.

Šejvl, Michal. “Když se práva berou vlažně: Přímá aplikace katalogu základních práv z Ústavní listiny v judikatuře prvorepublikového Nejvyššího správního soudu”. Právník 158 (2020): 109–126.

Taylor, Alan J.P. The Habsburg Monarchy 1809–1918: A History of the Austrian Empire and Austria-Hungary. London: Hamish Hamilton, 1948.

Vaněček, Václav. Dějiny státu a práva v Československu do r. 1945, 2nd edition. Praha: Orbis, 1970.

Vavřínek, František. “Výklad dnešního státního zřízeníkrálovstvía zemína říšskéradězastoupených”. In Česká politika. Díl druhý, část první. Ústava mocnářství rakousko-uherského, ed. Zdeněk Tobolka, 451–772. Praha: Jan Leichter, 1907.

Vavřínek, František. Základy práva ústavního. Díl I. Praha: Všehrd, 1920.

Vavřínek, František. Základy práva ústavního. Díl II. Praha: Všehrd, 1921.

Weyr, František. “La question de la délégation de puissance législatif”. Revue internationale de la théorie du droit 1 (1927): 72–88.

Weyr, František. Soustava československého práva státního, 2nd edition. Praha: Fr. Borový, 1924.

Weyr, František. Teorie práva. Brno–Praha: Orbis, 1936.

Informacje

Informacje: Krakowskie Studia z Historii Państwa i Prawa, Tom 15 (2022), Tom 15, Zeszyt 3, s. 413 - 432

DOI: https://doi.org/10.4467/20844131KS.22.028.16176

Typ artykułu: Oryginalny artykuł naukowy

Tytuły:

Polski:

Fundamental Rights in Czechoslovakia between 1920 and 1938: Their Doctrinal Theorizing and Judicial Application

Angielski:

Fundamental Rights in Czechoslovakia between 1920 and 1938: Their Doctrinal Theorizing and Judicial Application

Autorzy

Michal Šejvl

https://orcid.org/0000-0002-8278-1730

University of West Bohemia, Univerzitní 2732/8, 306 14 Plzeň, Czechy

Publikacja: 29.09.2022

Status artykułu: Otwarte

Licencja: CC BY

Udział procentowy autorów:

Michal Šejvl (Autor) - 100%

Korekty artykułu:

Języki publikacji:

Angielski

Liczba wyświetleń: 527

Liczba pobrań: 374

<p>Fundamental Rights in Czechoslovakia between 1920 and 1938: Their Doctrinal Theorizing and Judicial Application</p>

Pobierz xml