Národní archiv [Nationalarchiv] Praha, Fond Archivy zrušených klášterů: listiny, Inv.-Nr. 1325.

Staatsarchiv Amberg, Fond Kloster Waldsassen: Urkunden (Nr. 15, 49, 89).

Státní oblastní archiv [Staatliches Gebietsarchiv] Plzeň, Fond Premonstráti Teplá, Urkunde Nr. 26.

Státní okresní archiv [Staatliches Kreisarchiv] Cheb, Fond 1: Archiv města Chebu [Stadtarchiv Eger]: Urkunden, Stadtbücher.

Alt-Eger in seinen Gesetzen und Verordnungen, hrsg. K. Siegl, Augsburg – Kastel 1927.

Aus dem Egerer Archive. Beiträge zur Geschichte Böhmens und des Reiches unter Karl, Wenzel und Siegmund, hrsg. H. Gradl „Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen“ 1890, Bd. 28, S. 180–192, 384–391.

Aus dem Egerer Archive. Beiträge zur Geschichte Böhmens und des Reiches unter Karl, Wenzel und Siegmund, hrsg. H. Gradl „Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen“ 1891, Bd. 29, S. 73–79, 376–386.

Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, Bd. IV, Fasz. 1, hrsg. J. Šebánek, S. Dušková, Praha 1962.

Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, Bd. VI, Fasz. 1, hrsg. Z. Sviták, H. Krmíčková, J. Krejčíková, J. Nechutová, Praha 2006.

Codex juris municipalis regni Bohemiae, Bd. 2: Privilegia královských měst venkovských v království českém z let 1225 až 1419, hrsg. v. J. Čelakovský, Praha 1895.

Das Achtbuch des Egerer Schöffengerichts aus der Zeit von 1310 bis 1390,hrsg. K. Siegl, „Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen“ 1901, Bd. 39, S. 238–271, 375–425.

Das Achtbuch II des Egerer Schöffengerichts v. J. 1391 bis 1668, hrsg. K. Siegl, „Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen“ 1903, Bd. 41, S. 345–386, 525–579.

Das älteste Egerer Stadtsteuerbuch vom Jahre 1390, hrsg. K. Siegl, „Kalender für das Egerland“ 1932, Jg. 22, S. 55–78.

Das Buch der Gebrechen am Egerer Schöffengerichte, hrsg. H. Gradl, Bayreuth 1882 (auch in: „Archiv für Geschichte und Altertumskunde von Oberfranken“ 1882, Bd. 15, Heft 2, S. 1–62, 241–247).

Das Egerer Landsteuerbuch vom J. 1392 mit dem ältesten Personennamen in der Dörfern des Egerlandes, hrsg. K. Siegl, Eger 1930 (Sonderabdruck aus „Kalender für das Egerland“ 1930).

Das Egerer Urgichtenbuch (1543–1579), Deutsche Texte des Mittelalters, Bd. 67, hrsg. E. Skála, Berlin 1972.

Das Musterungsbuch der Egerländer Bauerschaft vom Jahre 1395, hrsg. K. Siegl, „Unser Egerland“ 1918, Jg. 22, S. 1–5, 11–14, 23–24, 39–41, 44–47.

Die Acht-, Verbots- und Fehdebücher Nürnbergs von 1285–1400. Mit einer Einführung in die Rechts- und Sozialgeschichte und das Kanzlei- und Urkundenwesen Nürnbergs im 13. und 14. Jahrhundert, Quellen und Forschungen zur Geschichte der Stadt Nürnberg, Band 2, hrsg. W. Schultheiss, Nürnberg 1960.

Die Ausgabelisten der Stadt Eger (1390–1440)[in:] Die Chroniken der Stadt Eger, Deutsche Chroniken aus Böhmen, Bd. 3, hrsg. H. Gradl, Prag 1884, S. 181–232.

Die Egerer Zunftordnungen. Ein Beitrag zur Geschichte des Zunftwesens, hrsg. K. Siegl, Prag 1909.

Materialien zur Geschichte der Egerer Lateinschule vom Jahre 1300–1629, hrsg. K. Siegl, „Jahresbericht des k.k. Staats-Obergymnasiums in Eger“ 1901–1902, Eger 1902, S. 3–143.

Monumenta Egrana. Denkmäler des Egerlandes als Quellen für dessen Geschichte, Bd. 1:805–1322, hrsg. H. Gradl, Eger 1886.

Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, Bd. 1 hrsg. K.J. Erben, Prag 1855, Bd. 2–4 hrsg. J. Emler, Prag 1882–1892.

Archivní fondy a sbírky v České republice – Archivbestände und Sammlungen in der Tschechischen Republik, http://aplikace.mvcr.cz/archivni-fondy-cr/default.aspx zugängliche Datenbank, letzte Revision 2016 [Zugriff: 15.05.2016].

Beer K., Über Losungsbücher und Losungswesen böhmischer Städte im Mittelalter, „Mitteilungen des Institutes für österreichische Geschichtsforschung“ 1915, Bd. 36, S. 31–95.

Beránek K., Několik poznámek k česky psaným listinám Jiřího z Poděbrad,„Zprávy chebského muzea a okresního archívu“ 1983, Bd. 2, S. 41–43.

Durdík J., Vojenská hotovost chebského venkova v r. 1395, „Historie a vojenství“ 1966, Nr. 4, S. 561–583.

Durdík J., Vojenská hotovost města Chebu z r. 1512, „Historie a vojenství“ 1969, Nr. 5, S. 783–817.

Halla K., Archiv města Cheb. Několik poznámek k nejstarším dějinám jeho pořádání, „Ročenka Státního oblastního archivu v Plzni“ 2004, S. 67–70.

Halla K., Archiv města Cheb. Několik poznámek k nejstarším dějinám jeho pořádání. 2. část, „Ročenka Státního oblastního archivu v Plzni“ 2005, S. 65–70.

Hasil J., Historické Chebsko – uměle zkonstruovaný historický region?,„Sborník Muzea Karlovarského kraje“ 2013, 21, S. 7–18.

Heisinger W., Die Egerer Klosteuerbücher als Quellen für die Bevölkerungs- und Wirtschaftsgeschichte des Egerlandes im späten Mittelalter, 2 Bände, Die Deutsche Universität Prag, Philosophische Fakultät, Prag 1939.

Katalog listin a listů k VII. dílu českého diplomatáře I. Zpracování diplomatického materiálu pro období květen 1283 – květen 1297, hrsg. D. Havel, Brno 2011.

Khull F., Die Stadtgesetze von Eger aus den Jahren 1352–1460, Graz 1881.

Knoll V., Vývoj chebské zemské a městské správy do počátku 15. století, „Právník“ 2002, Jg. 141, Nr. 2, S. 207–246.

Knoll V., Štaufští ministeriálové a Sedlecko. Poznámka k počátkům loketského manského systému a loketské krajské správy, „Západočeský historický sborník“ 2003, Bd. 8, S. 7–27.

Knoll V., Středověká a ranně novověká správa na Chebsku, Dissertationsarbeit, Westböhmische Universität, Fakultät für Rechtswissenschaften, Lehrstuhl für Rechtsgeschichte, Plzeň 2006.

Knoll V., O smolných knihách chebských, „Právněhistorické studie“ 2009, Nr. 40, S. 393–409.

Knoll V., Chebský právní okruh a jeho vývoj ve světle městských privilegií [in:] Městské právo ve střední Evropě. Sborník příspěvků z mezinárodní právnické konference „Práva městská Království českého“ z 19.–21. září 2011, Praha, hrsg. K. Malý, J. Šouša jr., Praha 2013, S. 189–207, 376–377.

Kubů F., Jiří z Poděbrad a Chebsko,„Zprávy chebského muzea a okresního archívu“ 1983, Bd. 2, S. 17–40.

Kubů F., Správa chebského městského státu ve 14.-15. století,„Acta Universitatis Carolinae Philosophica et historica“ 1992, Nr. 1, S. 95–99.

Kubů F., Štaufská ministerialita na Chebsku, Cheb 1997.

Kubů F., Ozbrojené síly chebského městského státu, „Sborník Chebského muzea“ 2001, S. 9–22.

Kubů F., Chebský městský stát. Počátky a vrcholné období do počátku 16. století, České Budějovice 2006.

Kubů F., Jenšovská J., Právní a správní vývoj středověkého Chebu, Muzeum a škola, metodický list, Nr. 6, Cheb 1981.

Langrová M., Mannschaftsregister Cheb 1488–1544, Magister-Diplomarbeit, Karlsuniversität, Philosophische Fakultät, Praha 1977.

Macek J., Jiří z Poděbrad, Praha 1967.

Mayer F.M., Über die Verordnungsbücher der Stadt Eger (1352–1482), „Archiv für österreichische Geschichte“ 1880, Bd. 60, S. 19–70.

Nový R., Městské finanční knihy doby předhusitské a husitské, „Zápisky katedry československých dějin a archivního studia FF UK“, 1960, Nr. 4, S. 29–41.

Nový R., Městské knihy v Čechách a na Moravě 1310–1526. Katalog, „Acta universitatis Carolinae, Philosophica et historica” 1963, Nr. 4.

Nový R., Písemnosti městské správy v l. 1310–1526 [in:] J. Šebánek, Z. Fiala, Z. Hledíková et al., Česká diplomatika do roku 1848, Praha 1984, S. 156–176.

Pelant J., Znaky a pečetě západočeských měst a městeček, Plzeň 1985.

Poeck D.W., Rituale der Ratswall. Zeichen und Zeremoniell der Ratssetzung in Europa (12.–18. Jahrdundert), Städteforschung Reihe A, Bd. 60, Köln–Weimar–Wien 2003.

Royt J., Středověké umělecké řemeslo v Chebu [in:] Umění gotiky na Chebsku. Gotické umění na území historického Chebska a sbírka gotického sochařství Galerie výtvarného umění v Chebu, Cheb 2009, S. 101–109.

Růžek V., Chebská radnice a její středověké fresky, Cheb 1994.

Siegl K., Die Kataloge des Egerer Stadtarchivs, Eger 1900.

Siegl K., Das Egerer Stadtwappen. „Egerer Jahrbuch“ 1917, Bd. 47, S. 37–43.

Skála E., Die Entwicklung der Kanzleisprache in Eger 1310 bis 1660, Berlin 1967.

Sturm H., Bemerkungen zur Studie E. Skálaʼs über die Entwicklung der Kanzleisprache in Eger, „Bohemia. Zeitschrift für Geschichte und Kultur der böhmischen Ländern“ 1965, Nr. 6, S. 427–436.

Sturm H., Das Archiv der Stadt Eger, Schriften über sudetendeutsches Archivwesen, Eger 1932.

Sturm H., Die egerer „Ungeldbücher“ als bevölkerungsgeschichtliche Quelle, „Zeitschrift für sudeten­deutsche Geschichte“, 1938, Nr. 2, S. 189–200.

Sturm H., Eger. Geschichte einer Reichsstadt, Bd. 1–2, Augsburg 1952.

Vondráček M., Jazyková stránka písemností Jiřího z Poděbrad do roku 1458 [in:] Historia docet. Sborník prací k poctě 60. narozenin prof. I. Hlaváčka, Praha 1992, S. 529–536.

Votrubová N., Rejstříky chebské mincovny jako pramen k dějinám mincovnictví v 15. století, Magister-Diplomarbeit, Karlsuniversität, Philosophische Fakultät, Praha 1966.