Aspekt religijny w kontaktach czesko-hiszpańskich w średniowieczu
cytuj
pobierz pliki
RIS BIB ENDNOTEWybierz format
RIS BIB ENDNOTEAspekt religijny w kontaktach czesko-hiszpańskich w średniowieczu
Data publikacji: 2015
Peregrinus Cracoviensis, 2015, Numer 26 (1), s. 35 - 62
https://doi.org/10.4467/20833105PC.15.003.8874Autorzy
Aspekt religijny w kontaktach czesko-hiszpańskich w średniowieczu
The religious aspect in Bohemian-Spanish relations in the Middle Ages
In a geographical and cultural sense, relations between Bohemia and Spain in the Middle Ages were relations between the eastern periphery of the West and the western periphery of the East. About half of the contacts in the whole of Bohemian- -Spanish relations were based on religious motives. The aim of the article is to present the religious aspect in Bohemian-Spanish relations in the Middle Ages. The main motive for Spaniards travelling to Bohemia was the fight against the Hussites. The participation of Spaniards in this struggle was to a lesser extent armed, and rather more ideological.
Documented, direct and strictly religious Bohemian-Spanish contacts, date back to the late Middle Ages. The dominant motive of journeys from Bohemia to Spain was the cult of St. James the Greater of Compostela. Allegations regarding possible pilgrimages of the Bohemians to the apostle’s grave have been known since the 12th century, but unquestionable evidence comes only from the second half of the 14th century. The highest number of pilgrimages is recorded in the sources from the end of the 14th century and the beginning of the 15th century, especially in the safe conducts of the chancellery of Aragon. In addition to the isolated case of Prokop the Great – the then representative
of the patrician family from Prague, Silesian dukes from the Přemyslid and Piast dynasties, and several other representatives of Bohemian and Moravian nobles, went down in the history of Spain.
Albert J., 1998, Husitství a evropská společnost, [w:] Co daly naše země Evropě a lidstvu, Evropský literární klub, Praga, s. 163.
Baďura B., 1996, Styky mezi Českým královstvím a Španělskem ve středověku, „Táborský archiv”, 7, s. 5–87.
Baletka T., 2003, Páni z Kravař. Z Moravy až na konec světa, Praga, s. 117–119, 360–361.
Bartoš F. M., 1934, Ohlas táborského manifestu ze Španělska, „Jihočeský sborník historický”, 7, s. 56–59.
Bartoš F. M., 1935, Protihusitský sborník sevillský, „Jihočeský sborník historický”, 8, s. 16.
Bartoš F. M., 1965, Husitská revoluce, Doba Žižkova. 1415–1426, t. I., Praga, s. 85.
Bartošek z Drahonic, 1981, Kronika, [w:] Ze zpráv a kronik doby husitské, Praga, s. 232.
Bláhová M., 1995, Možnosti a formy cestování ve středověkých Čechách a jejich odraz v soudobé historiografii, [w:] Cesty a cestování v životě společnosti, Wydawnictwo Uniwersytetu J.E. Purkyně Usti nad Labem, s. 45, 52.
Bláhová M., Frolík J., Profantová N., 1999, Velké dějiny zemí Koruny české, Wydawnictwo Paseka, Praga.
Baum W., 1996, Císař Zikmund. Kostnice, Hus a války proti Turkům, Mladá fronta, Praga, s. 178.
Blaylock C., 1989, Diego de Valera’s Crónica Abreviada, „Essays in Medieval Studies”, 6, s. 88–93.
Bobková L., 2003, Velké dějiny zemí Koruny české, Praga–Litomyšl, t. IV, s. 106.
Buck M. R., 1882, Ulrichs von Richenthal Chronik des Constanzer Concils 1414 bis 1418, Tübingen, s. 191–192.
Bylina S., 2007, Okrucieństwo w rewolucji husyckiej oczyma jej kronikarza [w:] S. Bylina (red.), Hussitica. Studia, Warszawa.
Čapský M., 2005, Vévoda Přemek Opavský (1366–1433). Ve službách posledních Lucemburků, Wydawnictwo Politechniki Śląskiej, Brno, s. 164.
Caraffa F., 1964, Eurosia, [w:] Bibliotheca Sanctorum, Wydawnictwo Uniwersytetu Laterańskiego, Rzym, t. V, s. 240–241.
Cardini F., 2006, Europa a Islam. Historia nieporozumienia, Wydawnictwo Uniwersytetu Jagiellońskiego, Kraków.
Chalupa J., 2005, Španělsko. Stručná historie států, Wydawnictwo Libri, Praga, s. 188.
Čornej P., 1986, Bitva na Vítkově a zhroucení Zikmundovy křížové výpravy v létě 1420, „Husitský Tábor”, 9, s. 107–110.
Čornej P., 2000, Velké dějiny zemí Koruny české, 1402–1437, Paseka, Praga, s. 146.
Čornej P., 2010, 30. 7. 1419. První pražská defenestrace. Krvavá neděle uprostřed léta, Wydawnictwo Havran, Praga, s. 167.
Crónica del señor rey don Juan, segundo de ester nombre en Castilla y en Leon, compilada por el noble caballero Fernand Perez de Guzman, 1779, Valencia, s. 143, 146–147.
Drabina J., 1981, Kontakty Wrocławia z Rzymem w latach 1409–1517, Wydawnictwo Ossolineum, Wrocław, s. 174–175.
Drabina J., 1983, Legaci papiescy w Polsce piętnastowiecznej, Zeszyty Naukowe Uniwersytetu Jagiellońskiego. „Studia Religiologia”, 9, s. 21–28.
Dvořáková D., 2003, Rytier a jeho kráľ. Stibor zo Stiboríc a Žigmund Luxemburský. Sonda do života stredovekého šľachtica s osobitým zreteľom na územie Slovenska, Bratysława.
Dupront A., 1985, Saint Jacques de Compostelle: La quête du sacré, Wydawnictwo Brepols, Paryż, s. 9.
Eurosie, 1916, [w:] Český slovník bohovědný, t. 3, Wydawnictwo Václav Kotrba, Praga, s. 919–920.
Emler J. (red.), 1884, Fontes Rerum Bohemicarum, Nadání F. Palackého, Praga, s. 490.
Flajšhans V., 1901, Písemnictví české slovem i obrazem od nejdávnějších dob až po naše časy, Wydawnictwo Grosman a Svoboda, Praga, s. 209.
Fletcher R. A., 1984, Saint James’s Catapult: The Life and Times of Diego Gelmírez of Santiago de Compostela, Wydawnictwo Clarendon Pr., Oxford, 67, s. 293–294.
Frolík J., Klápště J., Smetánka Z., Žeglitz J., 1992, L’archeologie et la culture: spirituelle du Moyen Age, „Památky archeologické”, 83, s. 154–159.
Galatík A., 2008, Svatá Orosie je možná z Moravy, Farní občasník, „Časopis farní společnosti v Otrokovicích”, 3/19, s. 5.
García Toraño P., 1986, Historia de el Reino de Asturias. 718–910, Wydawnictwo Ojanguren, Oviedo, s. 249–254.
Goll J. (red.), 1893, Fontes Rerum Bohemicarum, Wydawnictwo F. Palackého, Praga, s. 440.
Gryc J., 2010, Znalezisko muszli pielgrzymiej z Góry Zamkowej w Cieszynie, „Cieszyńskie Studia Muzealne”, 4, s. 57–66.
Gryc J., Wyrwa A. M., 2010, Muszla pielgrzymia z Góry Zamkowej w Cieszynie – nowy punkt na mapie dróg do grobu św. Jakuba w Composteli, „Archaeologia Historica”, 1–2, s. 443–449.
Grygiel J., 1999, Contra Bohemos – Wokół problemu krucjat antyhusyckich w XV–wiecznej Europie, „Zeszyty Naukowe Uniwersytetu Jagiellońskiego. Prace Historyczne”, 126, s. 62.
Herbers K., 1994, Politik und Heiligenverehrung auf der Iberischen Halbinsel. Die Entwicklung des „politischen Jakobus”, [w:] Politik und Heiligenverehrung im Hochmittelalter, Sigmaringen, s. 234.
Herbers K., Jaspert N., 2004, Das kommt mir spanisch vor. Eigenes und Fremdes in den deutsch–spanischen Beziehungen des späten Mittelalters, LIT, Münster.
Hoffmann F., 1992, České město ve středověku, wydawnictwo Lidové noviny, Praga, s. 81–82.
Horská P., Maur E., Musil J., 2002, Zrod velkoměsta: urbanizace českých zemí a Evropa, wydawnictwo Paseka, Praga–Litomyšl, s. 61–62.
Housley N., 1986, The Avignon Papacy and the Crusades. 1305–1378, Oxford, s. 57–58.
Iwańczak W., 2012, Jan Luksemburski, Państwowy Instytut Wydawniczy, Warszawa, s. 187–194.
Iwańczak W., 2002, Krucjaty Jana Luksemburskiego, [w:] W Peltz, J. Dudek (red.), Rycerstwo Europy środkowowschodniej wobec idei krucjat, Wydawnictwo Uniwersytetu Zielonogórskiego, Zielona Góra, s. 113–121.
Jireček J., 1875, Rukověť k dějinám literatury české, Wydawnitcwo Tempský, Praga, 1, s. 254–255.
Kachlík J. (red.) 2006, Moravský historický sborník. Wydawnictwo Morawskiego Kongresu Narodowego, Brno, s. 408–424.
Kadlec J., 1980, Magister Martin Talayero aus Tortosa im Kampf gegen die Hussiten, „Annuarium Historiae Conciliorum”, 12, s. 269–314.
Kalinowski P., 2009, Monety książąt legnicko–brzeskich, Wydawnictwo Verlag, Kalety, s. 15.
Kanovník Vyšehradský, 1874, [w:] J. Emler (red.), Fontes Rerum Bohemicarum, Praga, t. II, s. 204.
Kašpar O., 1992, Koruna a srdce Evropy, Wydawnictwo Votobia, Praga, s. 9, 21.
Kašpar O., 1995, Nástin dějin česko–španělských vztahů, [w:] A. Ubieto A., J. Reglá C., J. M. Jovér Z., C. Seco S., Dějiny Španělska, Wydawnictwo Lidové noviny, Praga, s. 781–787.
Kavka F., 1998, Poslední Lucemburk na českém trůně, Wydawnitcwo Mladá fronta, Praga, s. 38.
Kejř J. 1991, O říšském knížectví pražského biskupa, „Český časopis historický”, 4, s. 481–492.
Kejř J., 2000, Husův proces, Wydanictwo Vyšehrad, Praga, s. 30, 52.
Kendrick T. D., 1960, Saint James in Spain, Wydawnictwo Methuen, Londyn, s. 19–24.
Klápště J., 1990, Poutnická mušle ze středověkého města Mostu, „Dějiny a současnost”, 12/1, s. 62–63.
Klápště J., 1992, La coquille de pèlerin et ce qu’elle nous apprend, „Památky archeologické”, s. 157–159.
Klápště J., 2002, Archeologie středověkého domu v Mostě (č. p. 226), „Mediaevalia archaeologica”, 4, s. 132.
Krchňák A., 1997, Čechové na basilejském sněmu, Křesťanská akademie, Svitavy.
Krofta K. (red.), 1905, Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia, Pragae Typis Gregerianis, Praga, s. 1207.
Kucharski A., 2007, Hiszpania i Hiszpanie w relacjach Polaków. Wrażenia z podróży i pobytu od XVI do początków XIX w., Wydawnictwo Naukowe Semper, Warszawa, s. 110–114.
Kunský J., 1961, Čeští cestovatelé, Wydawnictwo Orbis, Praga, 1, s. 25.
Macek J., 1953, Prokop Veliký, Naše vojsko, Praga, s. 19–21.
Macek J., 2001, Víra a zbožnost jagellonského věku, Praga, s. 279.
Macek J., 2002, Jagellonský věk v českých zemích, Města, Academia, Praga, t. 3., s. 27.
Makowiecka G., 1984, Po drogach polsko-hiszpańskich, Wydawnictwo Literackie, Kraków.
Manikowska H., 2008, Jerozolima-Rzym-Compostela. Wielkie pielgrzymowanie u schyłku średniowiecza, Wydawnictwo Uniwersytetu Wrocławskiego, Wrocław, s. 57, 107
Neubauer A., 1910, Kněz Prokop Holý, „Český časopis historický”, 16, s. 265.
Novotný V., 1915, Hus v Kostnici a česká šlechta. Poznámky a dokumenty, Polečnosti přátel starožitností ceských, Praga, s. 31–32.
Novotný V., 1919, Jan Hus. Život a dílo, Praga, s. 347, 411.
Novotný V. (red.), 1920, M. Jana Husi korespondence a dokumenty, Komise pro vydávání pramen náboenského hnutí eského, Praga, s. 58–69.
Novotný V., 1928, České dějiny: Čechy královské za Přemysla I. a Václava I (1197–1253), Wydawnictwo Jan Laichter Praga, s. 955.
Odložilík O., 1965, The Hussite King. Bohemia in European Affairs 1440–1471, Nowy Brunszwik, s. 5, 8, 10.
Palacký F., 1998, Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě, Praga, s. 613.
Paner A., 2010, Program odnowy Kościoła i życia duchowego w nauce i pismach Jana Husa, „Gdański Rocznik Ewangelicki”, 4, s. 29–30.
Podlaha A., 1917, Novější španělské spisky o sv. Orosii (Eurosii), domněním dceři knížete českého Bořivoje a sv. Ludmily, „Časopis katolického duchovenstva”, 58/9, s. 912–913.
Polišenský J., 1999, Tisíciletá Praha očima cizinců, Academia, Praga, s. 14.
Ryneš V. 1974, El culto de Santiago de Compostela en Bohemia, Ibero-Americana Pragensia, 8, s. 137.
Polaczkówna H., 1937, O podróżnikach średniowiecznych z Polski i do Polski, „Miesięcznik Heraldyczny”, 5, s. 65–72.
Prix D., 1999, Vévoda Václav II. Opavský a Hlubčický. Ve stínu otce, husitů a bezvládí, „Časopis Slezského zemského muzea”. Série B, 2, s. 159.
Przybylska L., Sołjan I., 2010, Polish Pilgrimages to Santiago de Compostela. Ways of Saint James in Poland, „GeoJournal of Tourism and Geosites”, 6, s. 213–214.
Riquer M., 1967, Caballeros andantes españoles, Wydawnictwo Gredos, Madryt, s. 103.
Sabina K., 1866, Dějepis literatury československé staré a střední doby, Wydawnictwo Štorch, Praga, s. 358.
Salicrú i Lluch R. 2004, Caballeros cristianos en el Occidente europeo e islámico, [w:] K. Herbers, N. Jaspert (red.), Das kommt mir spanisch vor: Eigenes und Fremdes in den deutsch-spanischen Beziehungen des späten Mittelalters, LIT, Münster, s. 244, 261.
Sánchez-Albornoz C., 1948, La auténtica batalla de Clavijo, „Cuadernos de Historia de España”, 9, s. 94–139.
Sedláček A., 1891, Hrady, zámky a tvrze Království Českého, Praga, t. VIII, s. 134.
Šimák J. V., 1905, Studenti z Čech, Moravy a Slezska na německých universitách v XV.–XVIII. století, „Časopis Musea Království českého”, 79, s. 295.
Slivka M., 1998, Stredoveký homo viator (Slovensko vo vzťahu k medzinárodným pútnym miestam), „Archaeologia Historica”, 23, s. 313.
Šmahel F., 1988, Dějiny Tábora, Wydawnictwo Jihočeské, České Budějovice, t. I/1, s. 203.
Šmahel F., 1996, Husitská revoluce, Doba vymknutá z kloubů, Wydawnictwo Uniwersytetu Karola, Praga.
Šmahel F., 1998, Enea Silvio Piccolomini a jeho Historie česká, [w:] D. Martínková, A. Hadravová, J. Matl (red.), Aeneae Silvii Historia Bohemica – Enea Silvio Historie česká, Clavis Monumentorum Litterarum, Praga.
Šmahel F., 2008, Husitské Čechy. Struktury–Procesy–Ideje, Wydawnictwo Lidové noviny Praga, s. 81, 371, 438, 442.
Šmahel F., 2010, Život a dílo Jeronýma Pražského, Argo, Praga.
Šmahel F., 2011, Basilejská kompaktáta. Příběh deseti listin, Praga.
Spěváček J., 1994, Jan Lucemburský a jeho doba 1296–1346. K prvnímu vstupu českých zemí do svazku se západní Evropou, Wydawnictwo Svoboda, Praga, s. 429.
Sroka S., 2000, Ścibor ze Ściborzyc. Rys biograficzny, [w:] K. Ożóg, S. Szczur (red.), Polska i jej sąsiedzi w późnym średniowieczu, Kraków, s. 139–158.
Svoboda J., 2004, Tajemná svatá Orosie, [w:] B. Svoboda (red.), Přes propasti věků. Tři kapitoly z našich nejstarších dějin. Hradisko sv. Klimenta. Tajemná svatá Orosie.
Královna Fritigil, Wydawnictwo Vyšehrad, Praga.
Štěpán V., 2002, Moravský markrabě Jošt (1354–1411), Matice moravská, Brno, s. 538, 479.
Strnad J., 1905, Listář královského města Plzně a druhdy poddaných osad, Městské historické muzeum Pilzno, t. II, s. 384–387.
Štěpánek P., 1992, Relaciones histórico–culturales entre España y la República Checa (La Edad Media), „Butlletí de la Reial Acadèmia Catalana de Belles Arts de Sant Jordi”, 6, s. 178.
Štěpánek p., 1998, Za sv. Jakubem na konec světa přes Plzeň. Poznámka ke třem sochám sv. Jakuba a k jeho kultu u nás, [w:] Gotika v západních Čechách. Sborník příspěvků z mezinárodního vědeckého symposia, Národní galerie, Praga, s. 80–87.
Štěpánek P., 2002, Morava a Iberský poloostrov. Vztahy Moravy ke Španělsku a Portugalsku v letech 1400–1550, [w:] I. Hlobil, M. Perůtka (red.), Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550, Muzeum Narodowe w Ołomuńcu, s. 49–54.
Štěpánek P., 2005, Kontakty přímé a nepřímé mezi českými zeměmi a Iberským poloostrovem v době jagellonské (1471–1526), [w:] V. Kubík (red.), Doba jagellonská v zemích České koruny (1471–1526), wydawnictwo Tomáš Halama, České Budějovice, s. 65–85.
Štěpánek P., 2007a, Žižka, husité a Španělé, [w:] M. Drda, Z. Vybíral (red.), Jan Žižka z Trocnova a husitské vojenství v evropských dějinách, České Budějovice, s. 131–159.
Štěpánek P., 2007b, Relationes checho-españolas en la Edad Media. Iconografía y arte, [w:] J. Opatrný (red.), Las relaciones checo-españolas, Wydawnictwo Karolinum, Praga, s. 23–32.
Štěpánek P., 2008, Čechy a Španělsko ve středověku. Dějiny umění, Wydawnictwo Uniwersytetu w Ołomuńcu, Ołomuniec.
Štěpánek P., 2009, Kontakty mezi Moravou a Iberským poloostrovem v době jagellonské (1471–1526), [w:] I. Hlobil (red.), Historická Olomouc. Úsvit renesance na Moravě za vlády Matyáše Korvína a Vladislava Jagellonského (1479–1516) v širších souvislostech, Ołomuniec, s. 349–362.
Šusta J., 1939, České dějiny. Král cizinec, Jan Laichter, Praga, s. 477–480.
Šusta J., 1935, Dvě knihy českých dějin. Kus středověké historie našeho kraje, Argo, Praga, s. 216–217.
Soukup P., 2006, Karel IV. Jako obránce víry. Souvislosti neuskutečněného španělského tažení z roku 1340, [w:] Ve znamení zemí Koruny české. Sborník k šedesátým narozeninám profesorky Lenky Bobkové, Wydawnictwo Casablanca, Praga, s. 204.
Sylvius A., 1926, Historie česká, Clavis Monumentorum Litterarum, Praga, s. 111.
Szafrański F., 1972, Ludwik II brzesko-legnicki, feudał śląski z doby późnego średniowiecza, Zakład Narodowy im. Ossolińskich, Wrocław.
Tichá Z., 1986, Jak staří Čechové poznávali svět, Wydawnictwo Vyšehrad, Praga, s. 9.
Tomek V., 1855, Dějepis města Prahy, Wydanictwo Řivnáč, Praga, s. 493–494.
Tomek V., 1893, Dějepis města Prahy, W Kommissi u F. Řivnáče, Praga, t. III, s. 462, 483, 485.
Urbánek r., 1915, Věk Poděbradský, t. I, [w:] České dějiny, Praga, t. III.
Urbánek R., 1962, Věk Poděbradský, Čechy za kralování Jiříka z Poděbrad. Léta 1460–1464, [w:] České dějiny, Wydawnictwo Argo, Praga, t. III, s. 751.
Wiesiołowski J., 2003, Podróże Polaków do Compostelii w XIV i XV wieku – stosunki dyplomatyczne i szlachecki model wykształcenia, [w:] Knapiński R. (red.), Kult św. Jakuba Większego Apostoła w Europie Środkowo-Wschodniej, Wydawnictwo KUL, Lublin, s. 206.
Wyrwa A. M., 2009, Święty Jakub Apostoł. Malakologiczne i historyczne ślady peregrynacji z ziem polskich do Santiago de Compostela, Wydawnictwo Muzeum Pierwszych Piastów na Lednicy, Lednica-Poznań, s. 36–51.
Wojciechowska M., 1968, Kosmas. Kronika Czechów, Wydawnictwo Templum, Warszawa, s. 390.
Vacek F., 1902, Orosia (jinak Eurosia), [w:] Ottův slovník naučný, Praga, s. 891.
Vinařický K., 1863, Zpráva o české kněžně sv. Eurosii, paně a mučenici ctěné ve Špaňhelích, „Časopis katolického duchovenstva”, 4/2, s. 143–153.
Vincke J., 1959, Zu den Anfängen der deutsch–spanischen Kultur – und Wirtschaftsbeziehungen, „Gesammelte Aufsätze zur Kulturgeschichte Spaniens”, 14, s. 142–143.
Zachová J., 1997, Kronika Františka Pražského, Praga, s. 171–172.
Zajíc P., 2007, Zajícové z Valdeka na Moravě, Valašské Meziříčí (niewydana praca dyplomowa, Uniwersytet Masaryka w Brnie), s. 10–14, http://is.muni.cz/th/146701/ff_b/Zajicove_z_Valdeka_na_Morave.pdf.
Žemlička J., 2007, Čechy v době knížecí (1034–1198), Wydawnictwo Lidové noviny, Praga, s. 397–398.
Informacje: Peregrinus Cracoviensis, 2015, Numer 26 (1), s. 35 - 62
Typ artykułu: Oryginalny artykuł naukowy
Tytuły:
Aspekt religijny w kontaktach czesko-hiszpańskich w średniowieczu
The religious aspect in Bohemian-Spanish relations in the Middle Ages
Instytut Historii Uniwersytetu Jagiellońskiego
Publikacja: 2015
Status artykułu: Otwarte
Licencja: Żadna
Udział procentowy autorów:
Korekty artykułu:
-Języki publikacji:
PolskiLiczba wyświetleń: 1489
Liczba pobrań: 1021