Clauson = Clauson G. 1972. An etymological dictionary of pre-thirteenth-century Turkish. Oxford. 

ÈSTJa I = Sevortjan È.V. 1974. Ètimologičeskij slovaŕ tjurkskich jazykov. [vol. I: glasnye]. Moskva. 

ÈSTJa II = Sevortjan È.V. 1978. Ètimologičeskij slovaŕ tjurkskich jazykov. [vol. II: b]. Moskva. 

ÈSTJa III = Sevortjan È.V. 1980. Ètimilogičeskij slovaŕ tjurkskich jazykov. [vol. III: v, g, d]. Moskva. 

ÈSTJa IV = Sevortjan È.V., Levitskaja L.S. 1989. Ètimilogičeskij slovaŕ tjurkskich jazykov. [vol. IV: dž, ž, j]. Moskva. 

ÈSTJa V = [Sevortjan È.V.], Levitskaja L.S., Dybo A.V., Rassadin V.I. 1997. Ètimologičeskij slovaŕ tjurkskich jazykov. [vol. V: k, ⱪ]. Moskva. 

ÈSTJa VI = [Sevortjan È.V.], Blagova G.F., Levitskaja L.S., Dybo A.V., Rassadin V.I. 2000. Ètimologičeskij slovaŕ tjurkskich jazykov. [vol. VI: k (misprinted for: ⱪ)]. Moskva. 

KhakRS = Baskakov N.A., Inkižekova-Grekul A.I. 1953. Chakassko-ruskkij slovaŕ. Moskva. 

Radloff I = Radloff W. 1893. Versuch eines Wörterbuches der Türk-Dialecte. [vol. I]. Sanktpeterburg. 

Radloff II = Radloff W. 1899. Versuch eines Wörterbuches der Türk-Dialecte. [vol. II]. Sanktpeterburg. 

Radloff III = Radloff W. 1905. Versuch eines Wörterbuches der Türk-Dialecte. [vol. III]. Sanktpeterburg.

Radloff IV = Radloff W. 1911. Versuch eines Wörterbuches der Türk-Dialecte. [vol. IV]. Sanktpeterburg. 

Redhouse = New Redhouse Turkish-English dictionary. 1992(12). İstanbul. 

ŞorTS = Kurpeşko-Tannageşeva N.N., Akalın Ş.H. 1995. Şor sözlüğü. Adana. 

TatRS = Tatarsko-russkij slovaŕ. 1966. Moskva. TuvRS = Tenišev È.R. (ed.) 1968. Tuvinsko-russkij slovaŕ. Moskva. 

VEWT = Räsänen M. 1969. Versuch eines etymologisches Wörterbuchs der Türksprachen. Helsinki.

Alekseev V.P. (ed.) 1991. Tjurki taježnegoPričulyḿja. Populjacija i ètnos. Tomsk. 

Anikin A.M. 1997. Ètimologičeskij slovaŕ russkich dialektov Sibiri. Zaimstvovanija iz uraĺskich, altajskich i paleoaziatskich jazykov. Novosibirsk. 

Baskakov N.A. 1966. Severnye dialekty altajskogo (ojrotskogo) jazyka. Dialekt černevych tatar (tuba kiži). Grammatičeskij očerk i slovaŕ. Moskva. 

Baskakov N.A. 1972. Severnye dialekty altajskogo (ojrotskogo) jazyka. Dialekt kumandincev (kumandy-kiži). Grammatičeskij očerk, teksty, perevody i slovaŕ. Moskva. 

Birjukovič R.M. 1978. K vorposu semantiki čisla v čulymsko-tjurkskom jazyke. – Jazyki narodov Sibiri. Sbornik statej. Kemerovo: 115–118. 

Birjukovič R.M. 1979. Zvukovoj stroj čulymsko-tjurkskogo jazyka (metodičeskoe posobie). Moskva. 

Birjukovič R.M. 1979a. Morfologija čulymsko-tjurkskogo jazyka. [vol. I: Kategorija imeni suščestviteĺnogo. Učebno-metodičeskie materialy]. Moskva. 

Birjukovič R.M. 1980. K semantičeskomu obosnovaniju kategorii prinadležnosti v tjurkskich jazykach (na materiale čulymsko-tjurkskogo jazyka). – Voprosy Jazykoznanija 1980.3: 95–106. 

Birjukovič R.M. 1981. Morfologija čulymsko-tjurkskogo jazyka. [vol. II]. Saratov. 

Birjukovič R.M. 1984. Leksika čulymsko-tjurkskogo jazyka. Posobie k speckursu. Saratov. 

Duĺzon A.P. 1952. Čulymskie tatary i ich jazyk. – Učenye Zapiski Tomskogo Gosudarstvennogo Pedagogičeskogo Instituta IX. Tomsk: 76–210. 

Duĺzon A.P. 1966. Čulymsko-tjurkskij jazyk. – Baskakov N.A. (ed.) Jazyki Narodov SSSR. [vol. II]. Moskva: 446–466. 

Duĺzon A.P. 1973. Dialekty i govory tjurkov Čulyma. – Sovetskaja Tjurkologija 1973.2: 16–29. 

Erdal M. 1991. Old Turkic word formation. A functional approach to the lexicon. [vol. I]. Wiesbaden. 

Li Yong-Sŏng 1997. On the origin of baqa ‘frog, toad, tortoise’. – Central Asiatic Journal 41.2: 250–269.

Li Yong-Sŏng et al. (eds.) 2008. A study of the Middle Chulym dialect of the Chulym language. Seoul. 

Ölmez M. 2007. Tuwinischer Wortschatz mit alttürkischen und mongolischen Parallelen. Tuvacanın Sözvarlığı. Eski Türkçe ve Moğolca denkleriyle. Wiesbaden. 

Pomorska M. 2000. Consonant alternation in Čulym (1). – Folia Orientalia XXXVI: 247–257. 

Pomorska M. 2004. Middle Chulym noun formation. Kraków. 

Pritsak O. 1959. Das Abakan- und Čulymtürkische und das Schorische. – Philologiae Turcicae Fundamenta. [vol. I]. Wiesbaden: 598–640. 

Radloff W. 1868. Proben der Volksliteratur der türksichen Stämme Süd-Sibiriens. [vol. II]. S. Peterburg: 689–705. 

Rassadin V.I. 1980. Mongolo-burjatskie zaimstvovanija v sibirskivh tjurkskich jazykach. Moskva.

Ščerbak A.M. 1961. Nazvanija domašnich i dikich životnych v tjurkskich jazykach. – Istoričeskoe razvitie leksiki tjurkskich jazykov. Moskva: 82–172. 

Tekin T. 1994. Türk dillerinde önseste y- türemesi. – Türk Dilleri Araştırmaları 4: 51–66. 

Tekin T. 1995. Türk dillerinde birincil uzun ünlüler. Ankara.