Źródła archiwalne
Archiwum narodowe (Národní archiv), fond Archivy zrušených klášterů – listiny.
Deutschordens-Zentralarchiv in Wien, Urkunden 663Staatsarchiv Amberg (Archiwum Państwowe w Amberg), Kloster Waldsassen Urkunden 25, 45, 46, 49, 50, 60, 63, 66.
St. Katharinen Spital Archiv Regensburg, Fond Katharinenspital, Urkunden 108.
Státní Oblastní Archiv (Państwowe Archiwum Okręgowe) w Pilznie, fond Premonstráti Teplá, L 26.
Státní Oblastní Archiv (Państwowe Archiwum Okręgowe) w Pilznie, fond Františkáni Cheb.
Státní Okresní Archiv (Państwowe Archiwum Powiatowe) w Chebie, fond 1.
Źródła wydane
Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, II, ed. G. Friedrich, Praha 1912.
Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, III/1, ed. G. Friedrich, Praha 1942.
Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, IV/1, ed. J. Šebánek, S. Dušková, Praha 1962.
Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, V/1, ed. J. Šebánek, S. Dušková, Praha 1974.
Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, V/2, ed. J. Šebánek, S. Dušková, Praha 1962, 1974, 1981.
Codex juris municipalis regni Bohemiae, t. 2: Privilegia královských měst venkovských v království českém z let 1225 až 1419, ed. J. Čelakovský, Praha 1895.
Die Urkundenregesten des Prämonstratenserklosters Speinshart 1163–1557. Speinshartensia Bd. 1, hrsg. H. Lickleder, Pressath 1995.
Monumenta Egrana. Denkmäler des Egerlandes als Quellen für dessen Geschichte, Bd. 1 (805-1322), hrsg. H. Gradl, Eger 1886.
Nürnberger Urkundenbuch bis 1300. 3. Lieferung, pod red. zespołu, Nürnberg 1953.
Regesta diplomatica necnon epistolaria Bohemiae et Moraviae, pars. II, ed. J. Emler, Praha 1882.
Regesta diplomatica necnon epistolaria Bohemiae et Moraviae, pars. III, ed. J. Emler, Praha 1890.
Regesta diplomatica necnon epistolaria Bohemiae et Moraviae, pars. IV, ed. J. Emler, Praha 1892.
Regesta diplomatica necnon epistolaria historiae Thuringiae, Bd. 2, hrsg. O. Dobenecker, Jena 1900, reprint Vaduz 1991.
Regesta Imperii V. Die Regesten des Kaiserreichs unter Philipp, Otto IV., Friedrich II., Heinrich (VII.), Conrad IV., Heinrich Raspe, Wilhelm und Richard 1198-1272, Bd. 1: Kaiser und Könige, ed. J.F. Böhmer, J. Ficker, Innsbruck 1882.
Regesta Imperii V. Die Regesten des Kaiserreichs unter Philipp, Otto IV., Friedrich II., Heinrich (VII.), Conrad IV., Heinrich Raspe, Wilhelm und Richard 1198-1272, Bd. 2: Päpste und Reichssachen, hrsg. J.F. Böhmer, J. Ficker, E. Winkelmann, Innsbruck 1894.
Opracowania
Alt-Eger in seinen Gesetzen und Verordnungen, red. K. Siegl, Augsburg–Kassel 1927
Billig G., Pleißenland – Vogtland. Das Reich und die Vögte, Plauen 2002.
Borgolte M., Die mittelalterliche Kirche, München 1992.
Borgolte M., Die Stiftungen des Mittelalters in rechts- und sozialhistorischer Sicht, „Zeitschrift der Savigny-Stiftung für Rechtsgeschichte. Kanonistische Abteilung” 2008, Bd. 105 (74).
Bosl K., Die Reichsministerialität als Träger staufischer Staatspolitik in Oberfranken und auf dem bayerischen Nordgau [w:]idem, Oberpfalz und Oberpfälzer – Geschichte einer Region, Kalmüntz 1971.
Bosl K., Die Reichsministerialität der Salier und Staufer. Ein Beitrag zur Geschichte des hochmittelalterlichen deutschen Volkes, Staates und Reiches, Teil 2, Stuttgart 1951.
Buchner G., Die Vögte von Weida als staufischen Reichsministeriale, „Mitteilungen des Vereins für vogtländische Geschichte, Volks- und Landeskunde“ 1993, Bd. 45, H. 2.
Castelin K., O chebském mincovnictví v 12. a 13. století, „Numismatický časopis” 1951, r. 20.
Conrad H., Deutsche Rechtsgeschichte, Bd. I: Frühzeit und Mittelalter, Karlsruhe 1962.
Degenkolb P., Betrachtungen zur Entwicklung des Reichsgutkomplexes Pleissenland unter Friedrich I. Barbarossa, „Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege“ 1992, r. 35.
Drivok P., Aeltere Geschichte der Deutschen Reichsstadt Eger und des Reichsgebiets Egerland. In ihren Wechselbeziehungen zu den nachbarlichen deutschen Landen und Böhmen, Leipzig 1875.
Drüppel H., Iudex civitatis. Zur Stellung des Richters in der hoch- und spätmittelalterlichen Stadt deutschen Rechts, Köln–Wien 1981.
Drüppel H., Landgericht [w:]Lexikon des Mittelalters, Bd.V, München 2003.
Flohrschütz G., Studien zur Geschichte der Herrschaft Vohburg im Hochmittelalter. Teil I. Die Ministerialität der Diepoldinger, „Sammelblatt des Historischen Vereins Ingolstadt“, Nr. 96, Ingolstadt 1987.
Gábriš T., Statická stránka riešenia konfliktov v listinných prameňoch editovaných G. Wenzelom, „Právněhistorické studie” 2012, r. 41.
Gradl H., Daten zum Verzeichnisse der egerer Geschlechte, [w:] idem, Die Chroniken der Stadt Eger,Prag 1884.
Gradl H., Geschichte des Egerlandes (bis 1437), Praha 1893.
Halla K., Notthafft-Geschlecht im Amte der egerer Forstmeister – Rod Notthafftů v úřadů chebských lesmistrů [w:] Po stopách šlechtického rodu Notthafftů – Notthaffti v Čechách a v Bavorsku. Auf den Spuren eines Adelsgeschlecht – Die Notthaffte in Böhmen und Bayern, red. K. Halla, H. Stark, V. Dittmar, Cheb 2006.
Halla K., Rod Nothaftů ve sporu o úřad vrchních chebských lesmistrů, „Sborník Chebského muzea“ 2001/2002.
Hasil J., Chebsko a Horní Franky – kontaktní region Franské říše a západních Slovanů [w:] Regiony – časoprostorové průsečíky?, Praha 2008.
Hasil J., Raně středověké osídlení Chebska, „Studia Mediaevalia Pragensia“ 2009, r. 9.
Hásková J., Chebské mince z 12. a 13. století, Cheb 1972.
Hechberger W., Adel, Ministerialität und Rittertum im Mittelalter. Enzyklopädie deutscher Geschichte, Band 72, München 2004.
Hlaváček I., Nástin historiografie města Chebu a Chebska, „Sborník Chebského muzea“ 1997.
Kamp N., Moneta regis. Königliche Münzstätten und königliche Münzpolitik in der Stauferzeit[w:] Monumenta Germaniae Historica. Schriften, Bd. 55, Hannover 2006.
Karel T., Knoll V., Hrad u Plesné zvaný Neuhaus. Zamyšlení nad jeho místem v dějinách Chebska, „Dějiny staveb”, 2008.
Karel T., Knoll V., Krčmář L., Panská sídla západních Čech. Karlovarsko, České Budějovice 2009.
Karel T., Knoll V., Úlovec J., Sídla rodu von Liebenstein v česko-bavorském pohraničí a počátky hradu Liebenstein v Libé, „Castellologica bohemica“ 2006, r. 10.
Kejř J., Pojem soudního důkazu ve středověkých právních naukách, „Stát a právo”, r. 13 – Problémy dokazování, 1967.
Kejř J., Teorie soudních důkazů ve středověkých právních a teologických naukách, „Právněhistorické studie” 2009, r. 40.
Knoll V., Judex provincialis in Egra. Pár postřehů k pravomocím chebského zemského soudce za časů štaufských panovníků (před rokem 1265)[w:] Sborník k poctě Evy a Karla Waskových, red. M. Waskové, Plzeň 2011.
Knoll V., Liebensteinská léna na Chebsku, „Časopis Společnosti přátel starožitností“ 2005, r. 113, z. 3.
Knoll V., Nothaft – základní přehled o dějinách jednoho ministeriálního rodu, „Sborník Chebského muzea“ 1998/1999.
Knoll V., Paulsdorfovéa chebské klarisky. Příspěvek k nejstarším dějinám Dřenice a Klášterního Dvora, „Minulostí západočeského kraje“ 2007, r. 42, z. 1.
Knoll V., Štaufští ministeriálové a Sedlecko. Poznámka k počátkům loketského manského systému a loketské krajské správy, „Západočeský historický sborník“ 2003, r. 8.
Knoll V., Vývoj chebské zemské a městské správy do počátku 15. století, „Právník“, 2002, r. 141, z. 2.
Knoll V., Vývoj postavení chebského zemského soudce a zemského soudu. Střípky z dějin chebské správy do počátku 16. století, [w:] K 75. narodeninám profesora Hubenáka, Banská Bystrica 2004.
Kubů F., Chebský lesní řád z roku 1379 [w:]Historia docet. Sborník prací k poctě 60. narozenin prof. PhDr. Ivana Hlaváčka, CSc., Praha 1992.
Kubů F., Chebský městský stát. Počátky a vrcholné období do počátku 16. století, České Budějovice 2006.
Kubů F., Die Rolle der Vögte von Weida im Egerland (bis 1300) [w:]Euroregio Egrensis. Weidaer Kolloquium. Heinrich IV., Vogt von Weida und seine Zeit, Weissbach 1997.
Kubů F., Die staufische Ministerialität im Egerland. Ein Beitrag zur Siedlungs- und Verwaltungsgeschichte, Pressath 1995.
Kubů F., Štaufská ministerialita na Chebsku, Cheb 1997.
Langhammer R., Waldsassen. Kloster und Stadt. 1. Band. Aus der Geschichte der ehedem reichsunmittelbaren und gefürsteten Zisterzienserabtei bis zur Reformation, Waldsassen 1936.
Miltner F.K., Miltner H.O., Neumann J., Beschreibung der bisher bekannten böhmischen Privatmünzen und Medaillen, Prag 1852, reprint Praha 2006.
Neubauer M., Thieser B., Cheb – (Redwitz) – Kemnath – Creusen: Místa na staré dálkové cestě, „Sborník Chebského muzea“ 2001/2002.
Neubauer M., Thieser B., Sálská ministerialita mezi Creussenem a Chebem: Otnant a území na horním toku Náby, „Sborník Chebského muzea“, 2002/2003.
Petráň Z., Radoměrský P., Ilustrovaná encyklopedie české, moravské a slezské numismatiky, Praha 2006.
Primbs K., Die Herren von Camerstein. Ein Beitrag zur Geschichte der erloschenen Adels im Frankenlande, „Jahresbericht des historischen Vereins für Mittelfranken“ 1880, Bd. 40.
Prökl V., Eger und das Egerland. Historisch, statistisch und topographisch dargestellt, Bd. 2, Falkenau 1877.
Schlüpfinger H., Kammerstein. Die Burg, die Reichsministerialien, das Dorf und die Gemeinde, Schwabach 1981.
Siegl K., Die Geschichte der egerer Burgpflege, „Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen“ 1912, Bd. 4.
Siegl K., Geschichte der Egerer Münze, „Egerer Jahrbuch“ 1908, r. 38.
Siegl K., Geschichte des Reichsforstes im alten Egerlande und der Stadt-Egerer Waldungen, „Egerer Jahrbuch“ 1929, r. 59.
Stark H., Die adeligen Forstmeister im Egerer Reichsforst, Sonderdruck aus „Archiv für Geschichte und Altertumskunde von Oberfranken“ 1997, r. 77.
Stark H., Die Familie Notthafft – auf Spurensuche im Egerland, in Bayern und Schwaben, Weißenstadt 2006.
Sturm H., Eger. Geschichte einer Reichstadt, Bd. 1, 2, Geislingen 1960.
Šimek E., Chebsko – dnešní nejzápadnější slovanské území – v staré době, Brno 1955.
Švecová A., Gábriš T., Riešenie konfliktov v Uhorsku na podklade stredovekej listinnej praxe 13. a začiatku 14. storočia, „Právněhistorické studie” 2009, r. 40.
Turek R., Slovanské osídlení Chebska, „Obzor prehistorický“, 1950, r. 14.
Vaníček V., Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek III. 1250–1310, Praha – Litomyšl 2002.
Vojáček L., Schelle K., Knoll V., České právní dějiny, Plzeň 2010.
Wojciechowski R., Arbitraż w doktrynie prawnej średniowiecza, Wrocław 2010.